GEOGRAFIE
Itálie a její vodní zdroje.
Říční síť Itálie je relativně hustá. Větší řeky jsou ale jen na severu země. Zdrojem vody alpských řek, jsou tající ledovce a sníh. Maximum vodního stavu připadá na léto. Řeky velké části poloostrova mají maximum na jaře a na podzim. Na jihu a na ostovech mají řeky nejvyšší stavy v zimě. Největší a hospodářsky nejvýznamnější řekou Itálie ja Pád o délce 652 km, pramenící pod masívem Monviso ve výšce 2020 m. Při dolním toku je hladina Pádu nad úrovní okolní krajiny a proto je sevřena dvojitými hrázemi. Pád je splavný v délce 257 km. Adiže se svojí délkou 410 km je druhá největší řeka Itálie. Pramení v Rhaetských Alpách ve výšce 1268 m. Značný význam mají řeky při zavlažování zemědělské půdy.
V Itálii je více než 500 jezer. Největší italské jezero je Lago di garda o ploše 370 km2. Nejhlubší jezero je Lago di Como, jenž se rozprostírá na ploše 146 km2 a jeho hloubka je 410 m.
Itálie a její podnebí.
Podnebí severní části Itálie je sice mírné, ale převažují v něm rysy středoevropské klimatické zöny. Místy je dokonce drsnější, než by odpovídalo zeměpisné šířce. Výjimkou jsou chráněna údolí mezi výběžky Alp, kde jsou skutečné oázy teplého a v podstatě již středomořského klimatu. V podnebí ostatní části Itálie se již výrazně uplatňují charakteristické rysy subtropického klimatu. Na většině území a to s ýjimkou severu a horských oblastí se průměrné lednové teploty pohybijí mezi 7 - 12°C. S výjimkou jihu poloostrova ,Sicílie a Sardínie spadne v Itálii dostatečné množství srážek. Jejich množství klesá od severu na jih a od západního pobřeží k Jaderskému moři. Na jihu spadne většina srážek v zimě, v letním období jsou srážky nepatrné. Deště mají v Itálii charakter krátkých, ale vydatných lijáků.